Ostatní spisy

Ostatními spisy se rozhodně nemyslí spisy méně důležité, ale ty, ve kterých nepřevažuje ekonomická tematika.

Název dílaDatum vznikuKomentář
Předmluva ke kritice Hegelovy filozofie práva 1843 Spis "Ke kritice Hegelovy filozofie práva" jsou rukopisné poznámky týkající se části Hegelova spisu "Filozofie práva", paragrafů 261-213, kde Hegel pojednává o státu. Nevím proč, ale v sebraných spisech, sv. 2 je předmluva ke kritice Hegelovy filozofie práva a samotný dokument zcela odděleny.
Kritika Hegelovy filozofie práva 1843 Viz komentáře k Předmluvě
Německá ideologie, první část - Feuerbach 1846 Autory jsou jak Karel Marx, tak Bedřich Engels. Zde uvedena pouze první část, kde se zabývají kritikou Feuerbachových názorů a formulují přitom pro Marxe a Engelse typické filozoficko-historké názory. Díl dvě, týkající se kritiky Bruno Bauera a Stirnera se mě osobně zdála podstatně méně zajímavá, proto jsem ji neelektronizoval. Součástí této elektronizace jsou i Teze o Feuerbachovy. Často se "Teze" vydávají spolu s Německou ideologií i když spolu zřejmě nemají příliš společného z pohledu jejich vzniku. Vše ze svazku 3 sebraných spisů Marxe a Engelse. Neodpustím si citaci z předmluvy z Engelsova díla "Ludvík Feuerbach a vyústění klasické německé filozofie" o tomto díle a "Tezích":
Než jsem odeslal tyto řádky do tisku, vyhledal jsem a ještě jednou prohlédl starý rukopis z roku 1845-46.(tj. Německou ideologii, pozn. webadmin) Oddíl o Feuerbachovi není dokončen. Hotovou část tvoří výklad materialistického pojetí dějin, který jen dokazuje, jak neúplné ještě byly naše tehdejší znalosti ekonomických dějin. Kritika Feuerbachovy nauky samé v rukopisu chybí: pro nynější účel byl tedy nepotřebný. Zato jsem našel v jednom starém Marxově sešitě jedenáct tezí o Feuerbachovi, které jsou otištěny jako příloha. Jsou to narychlo načrtnuté poznámky pro pozdější zpracování a naprosto nejsou určeny pro tisk. Jsou však nedocenitelné jako první dokument, v němž je uložen geniální zárodek nového světového názoru.
Dopis Anněnkovovi 1846 P.V. Anněnkov napsal v roce 1846 Marxovi o Proudhonově díle s tím, že
"sám plán díla mi připadá spíš jako duchaplná hříčka člověka, jemuž se podařilo nahlédnout trošku do německé filozofie než jako věc přirozeně daná tématem a potřebami jeho logického rozvíjení".
Marx se dosti rozepsal, a tak tento dopis představuje shrnutí obsahu knihy Bída filozofie a filozofie bídy pana Proudhona. Doporučuji přečíst před "Bídou". K Elektronizaci byl použit text uvedený v sebraných spisech Marxe a Engelse, sv. 28.
Bída filozofie a filozofie bídy pana Proudhona 1847 Svěží dílko - alespoň v porovnání s ostatními. Nechtěl bych být v kůži pana Proudhona a číst tohle o sobě. Elektronizace vychází ze samostatného vydání roku 1979, nakladatelství Svoboda, přeložila Miluše Svatošová z originálu vydaného v roce 1961 v Paříži. Jinak se tento spis též vyskytuje ve sv. 4 sebraných spisů Marxe a Engelse. Jde o jedno z mála děl, kde jsou Marxovy filozofické názory detailně vyjádřeny. Je škoda, že nesepsal žádné dílo o svých názorech a svém přístupu. Hleda se to jenom v dílech kritických nebo kritizujících. Snad s vyjímkou ekonomických spisů.
Osmnácté Brumaire Ludvíka Bonaparta 1852 Detailní historická analýza období od 1848 do 1852, přehledově, pro podrobný rozbor uvedeného období, rozebírá i dobu od Francouzské revoluce 1799. "Osmnáctý brumaire" = 9.11.1799. Aby si to člověk "užil", je dobré znát poměrně hodně historických detailů o analyzovaném období. Analýza stojí na Marxově chápání třídních společenských struktur a motivech jejich chování. Dnes by se řeklo, že je zde rozbor proveden důsledně podle dopředu dané filozofie dějin. Elektronizovaná verze vychází ze sebraných spisů Marxe a Engelse, svazek 8.